Od roku 2002 se zabýváme konstrukcí a výrobou vzduchových měřících systémů. Naše společnost je schopna zkonstruovat a vyrobit měřící přípravek (systém) přímo pro Vaší aplikaci.
Efektivní je zejména používání vícekanálových měřících přípravků, které výrazně zkracují čas pro provedení kontroly dílce.
Jednotlivé měřící kanály mohou využívat různě uzpůsobené snímače. Nejobvyklejší uspořádání je měření vnitřního průměru díry pomocí dvou protilehlých trysek, často je využíváno ale i měření vzdálenosti dvou ploch pomocí jediné trysky. Průměr snímací trysky bývá standardně 1,5mm. V případech, které vyžadují menší rozměry trysek (například úzká osazení) lze použít snímací trysky o průměru 0,5mm, nebo použít snímací trysky s pohyblivou klapkou, které umožňují měření i ve dnech slepých děr, nebo jinak obtížně přístupných místech. 
Prakticky jediným omezením pro použití vzduchových snímačů je maximální rozsah měření, který je 0,3mm. Vzhledem k možnosti autospuštění měřícího programu, jsou často přípravky navrhovány tak, aby byl dílec změřen bez jiných potřebných činností automaticky po jeho správném vložení do měřícího přípravku.
Nezbytnou součástí měřícího přípravku jsou kalibrační etalony, pomocí kterých se systém kalibruje. Etalony mohou být navrženy pro oddělenou kalibraci jednotlivých rozměrů, nebo jako multifunkční umožňující kalibraci více rozměrů současně.


Nejčastější dotazy

Co jsou vzduchová měřidla?
Vzduchová měřidla u nás nejsou moc známá, ačkoli se běžně používají již od 50. let. V 90. letech byla částečně vytlačena elektronickými měřidly, ale s rostoucími požadavky na rychlost a opakovatelnost měření vzduchová měřidla získávají svou pozici zpět. Hlavní výhodou měření pomocí vzduchových měřidel je vysoká necitlivost na lidský faktor. Princip měření téměř vylučuje chyby měření způsobené špatným vložením měřidla. Snímací trysky navíc nejsou v kontaktu s měřeným povrchem, díky čemuž nedochází k poškozování měřených dílců.
Jak vzduchová měřidla vlastně fungují?
Podstatou funkce je převod tlaku na délkovou veličinu. Převodník je napájen vzduchem o tlaku 0,6 až 1 MPa, obvykle z běžného dílenského rozvodu vzduchu. Pomocí přesného redukčního ventilu je tlak stabilizován na 150 kPa, a vzduch následně proudí stavitelnou tryskou do vlastního vzduchového měřidla. Mezi tryskou a vzduchovým měřidlem je paralelně vřazen snímač převádějící tlak na elektrický signál, který je následně pomocí AD převodníku vyhodnocován měřícím programem v počítači.
Charakteristika tlak - vzdálenost trysky od měřeného povrchu je v rozsahu 0,1 mm lineární, což zajišťuje přesnost lepší než 1% z tohoto rozsahu. Přesnost měření je obvykle 1% z měřeného rozsahu nebo 0,001mm

Jaký je rozsah měření?
Nejmenší rozsah měření není u pneumatických měřidel prakticky omezen, reálně se však vzduchová měřidla používají pro měření v řádu mikrometrů. Problematičtější bývá měření v pásmu větších rozsahů, kdy při měření v rozsahu větším než 0,3 mm dochází ke zhoršení linearity. Systém Aeropan však na rozdíl od klasických pneumatických měřidel dokáže tuto chybu korigovat pomocí zvětšení počtu kalibračních etalonů.
Jaká vzduchová měřidla lze k systému připojit?
Systém Aeropan nepracuje s pevným, ale s plovoucím zesílením. Hlavní výhodou tohoto řešení je, že do systému může být připojeno libovolné vzduchové měřidlo a systém dokáže linearizovat jeho charakteristiky. To je hlavní výhodou oproti starším systémům, které využívaly stupnice s pevným zesílením a vyžadovaly proto měřidla přizpůsobené k dané stupnici.

Jsou vzduchová měřidla absolutní nebo poměrová?
Vzduchová měřidla jsou poměrová. Obvykle se před měřením kalibrují pomocí 2 etalonů, pomocí kterých se vytvoří převodní charakteristika.

Jak dlouho trvá kalibrace a jak často se musí systém kalibrovat?
Pokud jsou již vytvořené kalibrační tabulky, trvá okalibrování 1 měřícího kanálu asi 30 sekund. V případě vícekanálových měřících přípravků lze používat vícenásobné etalony a tak kalibraci ještě více urychlit.
Interval kalibrování je nutné zvolit individuálně dle podmínek měření. Obecně platí, že čím větší zesílení používáme, tím častěji je nutné kalibraci kontrolovat. V běžných podmínkach stačí kalibraci provádět každých 8 hodin, např. při začátku pracovní směny.